Rychlostní schopnosti

Rychlostní schopnost

  • schopnost zahájit a realizovat pohybový úkol v co nejkratší době nebo maximální frekvencí
  • pohybová schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost do 20 s v daných podmínkách (konstantní dráha nebo čas bez odporu nebo s malým odporem) co nejrychleji (Choutka, 1987)
  • schopnost reagovat pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji (Martin et al., 1992)
  • pohybová činnost je prováděna:
    • vysokou až maximální rychlostí
    • velkým až maximálním úsilím a intenzitou
  • může trvat jen krátce (15-20 s), a proto při ní nevzniká únava
  • nelze překonávat žádný nebo jen malý odpor
  • při větším odporu než 20% maxima začínají být dominantní explozivně silové schopnosti

Rychlost

  • v TV i sportovní praxi se běžně používá zkrácené označení – „rychlost“
  • rychlost je pouze fyzikální veličinou – dráha za čas
  • v = s/t ; jednotkou je podle SI soustavy ms-1
  • 1 ms-1 = 3,6 kmh-1
  • v tomto smyslu je rychlost popisnou charakteristikou každého, i pomalého pohybu

Předpoklady rychlostních schopností

  • svalový systém – vysoký podíl bílých FT (fast twitch)vláken ve svalech (až 90 %)
  • nervový systém – rychlost vedení vzruchu a přenosu informací při řízení nervosvalové činnosti
  • energetický systém – vysoká zásoba kreatinfosfátu, rychlá syntéza ATP aj.
  • psychické předpoklady
  • technika, somatotyp, další schopnosti

Struktura rychlostních schopností (Čelikovský et al., 1990)

  • akční – realizační
  • reakční
  • frekvenční

Další dělení rychlostních schopností

  • Schnebel et al. (2003) uvádí 2 skupiny rychlostních schopností:
  • základní rychlost
    • je podmíněna výhradně rychlostními psychofyzickými předpoklady
    • nemá přímou vazbu na ostatní výkonnostní předpoklady
  • komplexní rychlost
    • vazba na ostatní výkonové předpoklady
    • uplatňují se i silové, příp. další schopnosti

Souhrnné členění rychlostních schopností

Biologická podstata

  • REAKČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST
    • mechanismy řízení a regulace pohybu – kvalita nerv. drah, velikost a typ podnětu…
  • AKČNÍ – REALIZAČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST
    • přistupují vlastnosti pohybového ústrojí – rychlá svalová vlákna, vlastnosti skeletu…
  • FREKVENČNÍ RYCHLOSTNÍ SCHOPNOST
    • elasticita svalstva, kloubní pohyblivost…

Akční – realizační rychlostní schopnost

  • schopnost realizovat určitý pohybový úkol v nejkratším čase od započetí pohybu (eventuálně maximální frekvencí)
  • akční rychlostní sch. se dále dělí na:
    • acyklické rychlostní schopnosti – jednorázové provedení pohybu maximální rychlostí proti malému odporu
    • cyklické rychlostní schopnosti – více fází (fáze startu, fáze zrychlování, fáze dosažení max. rychlosti, fáze poklesu rychlosti)

Testy a měření akční – realizační rychlosti

  • LABORATORNÍ MĚŘENÍ – analýza časoprostorových a dynamických charakteristik pozorovaných pomocí videozáznamu
  • MOTORICKÉ TESTY – nejčastěji hodnocena tzv. běžecká rychlost (běh na krátké vzdálenosti, člunkové běhy)

Ukazatele akční rychlosti (Měkota & Blahuš, 1983)

Pohybový úkol – krátké běhy Co se měří Příklad
běh na přímé trati s pevným startem čas běh na 50 m
s letmým startem čas běh na 20 m
běh se změnami směru člunkový běh čas 4 x 15 m
slalomový běh čas obíhání met
běh na místě po stanovenou dobu počet cyklů běh po dobu 10 s

Reakčně rychlostní schopnost

  • schopnost odpovídat pohybem na daný podnět, eventuálně zahájit pohyb
    v nejkratším čase
  • dále se člení na:
    • reakce na jednoduchý podnět
      0,15 – 0,35 s
    • reakce na složitý podnět
      > 0,25 s
    • výběrová reakce – volba řešení
      > 0,5 s

Výběrová reakce

  • rozhodnutí o způsobu pohybové odpovědi a rychlost jejího provedení jsou úzce spjaty
    s anticipací
  • výkony spojené s rychlostní výběrovou reakcí jsou ovlivněny individuálními zkušenostmi, které umožňují předvídat další průběh činnosti
  • anticipace = psychický proces, pomocí kterého je odhadován další průběh a výsledek pohybu podle jeho zahájení a náznaků určité situace

Testy a měření reakční rychlosti

  • LABORATORNÍ MĚŘENÍ
    • analýza reakcí na vizuální, zvukový nebo taktilní vjem
    • využití reaktometrů
  • MOTORICKÉ TESTY
    • testy typu signál – reakce

Testy reakční rychlosti

  • reakce ruky stisknutím tlačítka reaktometru
    • výsledkem čas reakce – zpoždění pohybu oproti signálu
  • zachycení padajícího předmětu
    • padajícím předmětem gymnastická tyč nebo ploché pravítko
    • test je možno využít i pro dolní končetiny
    • spolehlivost rstab = 0,89

Frekvenční rychlostní schopnost

  • schopnost maximálně rychle opakovat shodnou strukturu pohybu
  • příklady:
    • cyklistika
    • veslování

Testy a měření frekvenční rychlosti

  • LABORATORNÍ MĚŘENÍ – různé druhy „tappingu“
  • MOTORICKÉ TESTY – hodnocen počet opakování (cyklů) při pohybu končetin apod. (tzv. talířový tapping, frekvence běhu na místě)

Testy frekvenční rychlosti

  • frekvence = počet cyklů / čas zkoušky
  • příklad tappingu rukou
    • deska se dvěma terči vzdálenými 81 cm
    • účastní se dominantní ruka, která se střídavě dotýká obou disků
    • výsledkem maximální frekvence za 20 s
    • každý dotyk terče skóruje 0,5 bodu
    • test se opakuje 2x, počítá se lepší výsledek

Vývoj rychlostních schopností

  • závislost na věku je výrazná
  • rozdíly v závislosti na pohlaví méně patrné než u silových schopností
  • rychlostní schopnosti kulminují dříve než schopnosti silové a vytrvalostní, ale dříve začíná jejich regres

Vývoj reakčně rychlostních schopností

  • výrazný pozitivní trend v dětství
  • asi do 15ti let se reakční časy zřetelně zkracují
    • nejvíce mezi 8-12 lety
  • další progres asi do 18-20ti let je mírný
  • za dekádu od 8 do 18ti let se jednoduchá reakční doba zkrátí asi o 100 ms
  • po 30. roce prodlužování reakčních časů
    • regres je mírný
    • v 60ti letech jednoduchá reakce trvá asi 250 ms

Vývoj akčně rychlostních schopností

  • nejvíce srovnatelných údajů poskytují populační šetření běhu na 50 m z vysokého startu
  • největší vývojová dynamika
    • do 14 let u chlapců – kulminace18-23 let
    • do 13 let u dívek – kulminace dříve než u mužů
  • 20-60 let se časy prodluží asi o 2 s a dostanou se až na úroveň osmiletých dětí

Rozdíly podle pohlaví – běh na 50 m

  • do 13 let malé (0,3 s)
  • výrazně narůstají v dospělosti
  • v 18ti letech je diference 1,3 s
  • sprinterský výkon dospělé ženy je asi na úrovni 85 % výkonu můžů
    • na vrcholové úrovni je to až 90 % výkonu mužů

Pokles běžecké výkonnosti

  • velká interindividuální variabilita
  • odhad – 10 % padesátiletých mužů podává výkony, kterých jiných 10 % mužů nedosáhne ani v období max. výkonnosti
  • změny vlivem stárnutí lze zpomalit, ale pohybové aktivity rychlostního charakteru jsou obtížnější než u aerobní vytrvalosti

Vývoj rychlosti během 100 let

Odhady

  • Novější odhady mluví o možnosti, že extrémně dobře disponovaný a talentovaný jedinec („Bolt budoucnosti“) by mohl dokonce běžet na 100 a 200 metrů na úrovni časů 9,27 s. a 18,63 s. 
  • V případě mírně rychlejší stovky by to znamenalo průměrnou rychlost 10,76 m/s (38,75 km/h) a maximální rychlost zřejmě až přes 46 km/h.
    • Zdroj: http://www.runnersworld.com/newswire/ultimate-100-meter-time-927-seconds

Platné rekordy na 100 m

Rekord Kategorie Výkon (s) Rychlost v km/h Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 9,58 37,58 Usain Bolt Jamajka Berlín 16.08.2009
Ženy 10,49 34,32 Florence Griffith-Joynerová USA Indianapolis 16.07.1988
Olympijský (OR) Muži 9,63 37,38 Usain Bolt Jamajka Londýn 05.08.2012
Ženy 10,62 33,90 Florence Griffith-Joynerová USA Soul 24.09.1988
Mistrovství světa (MS) Muži 9,58 37,58 Usain Bolt Jamajka Berlín 16.08.2009
Ženy 10,7 33,64 Marion Jonesová USA Sevilla 22.08.1999
Český (ČR) Muži 10,23 35,19 Jan Veleba Česká Rep. Pardubice 03.07.2010
Ženy 11,09 32,46 Jarmila Kratochvílová Československo Bratislava 06.06.1981

Maximální rychlost při sprintu

  • oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu
    • 44,72 km/h u mužů (Usain Bolt, 2009)
    • 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988)